Adventurous

Den odjezdu. Uvědomuju si, že je neděle, tak se jdu ještě podívat na mši do katolického kostela. Moc z toho nemám, protože sinhálsky fakt nerozumím ani slovo. Potom se jdu ještě podívat do buddhistického chrámu, protože jsem si uvědomil, že za celé dva měsíce jsem ani jednou nebyl uvnitř. A pak už jen balení, a …

Pokračovat ve čtení „Den 56 – Sbohem, nádherný ostrove!“

V zásadě poslední den na baráku. Přes den dokončuju nějakou práci a pak jedeme s Johnnym do Weligamy na fakt luxusní oběd s mořskými přišerami. Je to v zásadě rybí trh, kde mají čerstvé ryby a mořské potvory, co zrovna vyloví z moře, ale zároveň je tam umí v maringotce připravit. Jenom si na velkém …

Pokračovat ve čtení „Den 55 – Mořské příšery“

Dneska máme naplánovaný poslední výlet s Johnnym, protože další den nás už čeká přesun na letiště. Půjčujeme si na jeden den skútr a vyrážíme na Gongala Mountain co se tyčí nad Sinharaja pralesem. Dozvěděl jsem se o tom mimochodem od chlápka, co mě zastavil na silnici a vyprávěl, že je průvodce, a že se tam …

Pokračovat ve čtení „Den 54 – Vzhůru nahoru“

Ráno jedu na potapečskou lekci do Unawatuna. Jsem rád, že se tam nakonec vůbec dostanu. Nejdřív zjistím, že nejede vlak, protože úplněk je pro buddhisty velký svátek, takže je všude zavřeno. Potom mi zase nefunguje GPSka, takže z autobusu vystoupím v předchozí vesnici. A když se tam konečně dostanu, začnu se zapisovat do úplně jiné …

Pokračovat ve čtení „Den 53 – Dvacet tisícin mil pod mořem“

Ráno opět do vody. Nedaří se mi nic chytit. Sakra, už mi to leze krkem. Asi surfování nebude pro mě to pravý, nebo já nevim. Začínám plánovat Vietnam, a když se po poledni konečně Johnny probudí, jedu s ním do Mirissy, že si alespoň vyzkouším šnorchlování, zase něco nového. Dáváme si parádní burger na pláži …

Pokračovat ve čtení „Den 52 – Věším surfování na hřebík“

Dneska mě nečeká nic jiného než cesta domů. Chci si cestu ještě trochu užít, a tak místo šíroké rychlosilnice volím stejnou cestu, kterou jsem přijel. Užívám si dokonalou motorkářskou silnici mezi Pelmadullou a Rakwanou, s krásně hladkou novou silnicí, s přehlednými čistými zatáčkami a minimem provozu. Další polovina je zase po hrozném kostitřasu, ale zase …

Pokračovat ve čtení „Den 51 – Dávám horám sbohem“

Vstávám ve 4 v noci, abych stihl východ slunce na další hoře, kam jsem se chtěl podívat. Bohužel není moc zdokumentovaná, a tak ráno dost bloudím, a moc nevím, jak se dostat nahoru. Nakonec se mi podaří najít nějakou malou zmínku na webu, ze které to vypadá, že se na horu dá dostat z druhé …

Pokračovat ve čtení „Den 50 – Armáda je všude“

Ráno vyjedu podle plánu na východ slunce na Lipton’s Seat, mlha bohužel neopadla, takže výhled nic moc. A tak si dám čaj, ukážu pár turistům na fotkách, jak to tam vypadá, když není mlha, a jedu zase dál. Po pár hodinách dorazím do Nuwara Eliya, nejvýše položeného městečka v horách. Je tam fakt kosa. Obzvlášť …

Pokračovat ve čtení „Den 49 – Projížďka po horách“

Zjišťuju, že mě už nebaví trávit čas na baráku. Člověk jde jednou/dvakrát za den surfovat, ale jinak sedí na zadku. I když mám spousta věcí co bych na notebooku mohl dělat, nějak mě to nebaví. Zjišťuju, že hory mě baví mnohem víc než moře – běhat po horách a užívat si výhledy mě jentak neomrzí. …

Pokračovat ve čtení „Den 48 – Poprvé na motorce“