Dneškem začíná 5 dní, kdy máme „volno“ na to, abychom si připravili program, který budeme následující týden přednášet na školách.
Normálně bych to využil k tomu, že bych celých 5 dní procestoval, ale po té poslední mám fakt alergii na srílanskou dopravu a představa strávit celý den v autobuse mě naplňuje hrůzou. Navíc pořád nemám zahojenou tu nohu, tak tomu dám alespoň trochu klidu. A tak raději zůstávám doma.
Ráno si jdu zaběhat a zacvičit k nově objevené „oáze“ – přehradě, a pak už se to veze. Využívám čas, abych dopsal deník, pak už je čas oběda. Než se dostaneme do nejbližší restaurace na oběd a vrátíme se zpátky, je o další dvě hodiny později. Odpoledne je tu takové vedro, že mě to zmůže a jdu si na chvíli lehnout. Když se probudím, chvíli něco dělám na pc, a už je zase čas večeře.
Pro změnu vyrážíme do Galle, dát si něco jiného než srílanské jídlo. Končíme v pizza hutu, kde dostáváme směšně malinké pizzy. Velká pizza u nich totiž znamená to samé, co u nás malá. A nechtějte vědět, jak malá byla ta malá.
Den zakončujeme pivkem v Galle Fort. Dny tady fakt utíkají hrozně rychle.
