Adventurous

Dneska opět volno, a tak se alespoň pořádně prospím, řeším klasiku na pc a pak se rozhoduju jet do Matary omrknout bydlení. Jelikož jsem doteď, hlavně kvůli noze, moc nesurfoval, rozhodl jsem se po skončení projektu přestěhovat někam blíž k pláži a dohnat to. A jelikož na reef se mi fakt nechce, písečná pláž v …

Pokračovat ve čtení „Den 36 – Luxusní resort na pláži“

Dneska jsme měli jet do deštného pralesa Sinharaja. Opět se změnil těsně nad ránem program a jedeme místo toho do Deniyaya deštného pralesa, který je mnohem menší, ale blíž. Tuším souvislost s tím, že jsem včera večer Dasunovi nadhodil, jestli si je opravdu jistý, že to za jeden den do Sinharaja forestu stihneme. No, vzhledem …

Pokračovat ve čtení „Den 35 – Výlet do lesa“

Dneska jsme měli jít přednášet do školy, ale opět posunuto. A tak se ráno jdu projít (kam jinam než na hráz), pak chvíli spím, protože jsem úplně vyřízený. Vyřizuju staré zprávy a e-maily, pak jdeme s klukama na oběd, a než se naděju, už je skoro večer. Najednou mi pípne mobil. Zpráva od tuktuk rentalu. …

Pokračovat ve čtení „Den 34 – Štěstí, osud, zázrak?“

Brzy ráno jedeme na Immigration Department v Colombu prodloužit naše víza o další měsíc. Naštěstí není provoz, a tak dorazíme tak hodinu před otevíračkou. Což je poslední čas, kdy tam ještě nejsou dlouhé fronty, hned za náma už se to začíná štosovat. Po tom, co oběháme asi 6 stanovišť (je to trošku jako nějaká skautská …

Pokračovat ve čtení „Den 33 – Čínská hostina“

S východem slunce vyrážíme do národního parku Horton Plains. Jedna z posledních věcí, za které jsme ochotni zaplatit. Jsme zvědaví hlavně na slavný Konec světa, tak snad ta vyhlídka bude stát za to. No, nakonec nás to tak neohromilo. Resp. bylo to pěkné, 10 kilometrová procházka nebyla špatná, ale vzhledem k tomu, co jsme už …

Pokračovat ve čtení „Den 32 – Konec světa a konec cesty“

Z Haputale ráno vyrážíme na Lipton’s Seat, protože to je prostě taková nádhera, že to chcete vidět znovu. Jedeme nahoru tuktukem, takže to ani není taková dřina, a můžeme si užívat výhledu i bez námahy. Asi tak 2 km pod vrcholem ale stejně navrhnu, že bychom si mohli kousek vyšlápnout a užít si tu nádheru …

Pokračovat ve čtení „Den 31 – Pijavice mají hody“

Takhle to dál nejde. Takže výzva: napsat den do 15 minut. Uvidíme, jak to půjde. Ráno nepříjemné zjištění. Pes nám pochcal celý tuktuk. Smrdí to jak ***. Nic naplat, rychlý odjezd se nekoná, místo toho sháním kýbl, mýdlo, hadr a drhnu pochcaný tuktuk. Fakt paráda. Jedeme do Elly, naplánoval jsem zase trošku toho lezení – …

Pokračovat ve čtení „Den 30 – Rawana Falls“

Prudké světlo do očí. Hluk. Do háje, fakt díky May, ty umíš probudit opravdu příjemně. A to už je pět? Vždyť jsou teprve čtyři! Aaargh! Spát v jedné místnosti s muslimkou, která každé ráno vstává na salát je fakt peklo (samozřejmě nemám na mysli pravidelnou konzumaci zdravé výživy, ale muslimské povinné modlitby, z čehož jedna …

Pokračovat ve čtení „Den 29 – Sigiriya“

Ráno vyrážíme opět za rozbřesku, abychom nelezli v tom největším poledním pařáku. Omar ráno oznamuje, že s náma nepojede, ačkoliv se ještě včera tvářil, že mu hike nedělá problém. Ale prý se zařídí po svým, tak ho pak vyzvedneme. Jedeme tuktukem zase zpátky na místo pod horou a užíváme si klídek a přírodu probouzející se …

Pokračovat ve čtení „Den 28 – Knuckles“

Ráno vstáváme za rozbřesku, abychom se vyhli provozu. Jsem trošku nervózní, že budu muset jet rovnou po velkých silnicích, ale zároveň natěšený. A tak se vydáváme na dlouhou cestu do Kandy, které je asi tak 200 km daleko, což je tady na srílance výlet na celý den, obzvlášť v tuktuku. Navíc nechci jet po hlavních …

Pokračovat ve čtení „Den 27 – Jedeme do hor“