Adventurous

Noha se nehojí. Začínám brát antibiotika. Už toho mám fakt pokrk. Přeci tu nebudu sedět a skuhrat. Raději budu sedět a skuhrat někde v horách, kde je to hezčí a není takové vedro. A prý se tam rány hojí lépe. A tak se rozhoduju, že mi stojí za to vyrazit na víkend pryč, i když …

Pokračovat ve čtení „Den 26 – Je čas na nové dobrodružství!“

Ráno zjišťuju, že nemůžu moc chodit. Očividně jsem si včera v tom dešti rozedřel nohu a udělal se mi tam asi 4 cm puchýř, na místě, kde mám žabky. Takže už pořádně nemůžu nosit žádné boty, aniž by mi to na něco netlačilo. Fakt paráda. Začínám být unavený. Znuděný. Otrávený. Je strašné vedro. Rány se …

Pokračovat ve čtení „Den 25 – To už by stačilo…“

No, tak teď už to začíná být trošku monotónní. Ráno si jdu opět zaběhat, ale tentokrát i s Johnnym a vyhecujeme to na větší (asi 6 km) okruh, tak to nás dobře vyřídí. Po snídani opět doháním deník. Ty jo, asi bych to měl fakt začít trošku zkracovat, trvá mi to moc dlouho. Potom si …

Pokračovat ve čtení „Den 24 – Začíná to být ohrané…“

Dneska je to jako přes kopírák. Ráno si jdu zaběhat k přehradě, pak doháním deník, jdeme na oběd, po obědě je vedro k zalknutí tak si dám šlofíka. K večeru se všichni nudí, tak se rozhodneme, že koupíme pivka a já jim ukážu, jak to vypadá na přehradě. Pivka se tu nikde sehnat nedají (dozvídám …

Pokračovat ve čtení „Den 23 – Klídek podruhé“

Dneškem začíná 5 dní, kdy máme „volno“ na to, abychom si připravili program, který budeme následující týden přednášet na školách. Normálně bych to využil k tomu, že bych celých 5 dní procestoval, ale po té poslední mám fakt alergii na srílanskou dopravu a představa strávit celý den v autobuse mě naplňuje hrůzou. Navíc pořád nemám …

Pokračovat ve čtení „Den 22 – Klídek, pohodička“

Tak se opět probouzím doma. Dneska protože mi bylo oznámeno, že je nějaký hodně důležitý projekt, který je organizovaný jinou velmi váženou organizací, a že tady bychom fakt neměli chybět. Tak to jsem zvědavý, doufám, že jsem se sem nevracel z hor zbytečně. Ráno nás honí, abychom už v 8 byli v Galle, a ať …

Pokračovat ve čtení „Den 21 – „Super důležitá událost““

Noc je hrozná. Zdají se mi nějaké divné sny, vždycky se probudím v pokoji a začne se dít něco zvláštního. Po chvíli se znovu probudím, ale zase je to divné. Takové trošku Inception. Ve 4 v noci začne hrát hrozně nahlas hudba z protějšího obchodu, a už to nepřestává. Tenhle hotel je fakt na pěst. …

Pokračovat ve čtení „Den 20 – Rozbřesk nad Haputale“

Ráno vyrážíme brzy, abychom stihli východ slunce. Jeden z místňáku nás sveze školním autobusem do centra Haputale a tam čekáme na bus. Je strašná kosa. Teda na to, že tam stojíme v triku a kraťasech. To jsme fakt trošku nevychytali. Po pár optáních zjišťujeme, že žádný přímý bus nás tam nepřiblíží, a tak protože tam …

Pokračovat ve čtení „Den 19 – Nejkrásnější scenérie mého života“

Ráno hodně brzká vstávačka, protože musíme být už brzy dopoledne v Colombu. Jedeme tedy do Galle, tam chytáme Highway bus do Kadawatha a užíváme si rychlou jízdu po jedné ze 2 dálnic, co tu na Srí Lance mají. Jediným neduhem je to, že „luxusní“ bus tady na Srí Lance = přechlazený bus klimatizací, která se …

Pokračovat ve čtení „Den 17 – Global Village“